Myšlenkové mapy

Před nějakým časem jsem se setkala s kreativním způsobem záznamu informací, a to pomocí myšlenkových map. Tento způsob mě zaujal a pokládám ho za velice vhodný pro studenty a žáky s dyslektickými potížemi.

Myšlenková mapa je vizuální způsob záznamu informací. Pomocí větvení se vytváří struktura, která zvýrazní hierarchii a vztahy jednotlivých položek, jednotlivá hesla můžeme doplnit i obrázky. Tímto způsobem je možné hutně a přehledně utřídit informace. Grafickými prostředky nahradíme mnoho slov a idea tématu je patrná na první pohled. Nejlepší asi je vytvořit si takovou mapu podle vlastních představ, vlastními silami, ale určitě se hodí i myšlenkové mapy již hotové, ať už sestavené odborníky nebo třeba spolužákem.

Někomu takto zaznamenané informace vyhovují lépe než tabulky nebo schémata, je možné si udělat přehledné poznámky. Školáci mohou využít myšlenkové mapy například pro mluvnické přehledy, do kterých nahlédnou v případě nejistoty. Napadá mě, že takto zpracovaná témata zkušebních otázek mohou také dobře posloužit pro přípravu na maturitu nebo k vysokoškolské zkoušce. V první fázi si student utřídí učivo, pomocí přehledu pak může učivo opakovat a upevňovat.

Wikipedie

"Myšlenková mapa (někdy také mentální mapa) je grafické uspořádání klíčových slov, doplněné obrázky, vyznačující vzájemné vztahy a souvislosti. Může být využívána například k učení, plánování nebo řešení problémů. Myšlenkové mapy jsou graficky zpracovanou napodobeninou procesů probíhajících v mozku a jsou navrženy tak, aby mozek využíval maximum svých schopností. Opírají se o fakt, že lidský mozek myslí multilaterálně, nikoli lineárně."

Tvorba myšlenkové mapy

Doprostřed mapy zakreslíme hlavní téma (titulek), nejlépe do ohraničeného pole - oválu nebo obdélníku. Z tohoto středu vedou větve (optimálně 5 až 6), kterými vyznačíme podtémata, první téma vpravo nahoře, další pak po směru hodinových ručiček. Jednotlivá podtémata můžeme dále větvit a doplňovat podrobnostmi nebo výčtem položek. Mapu můžeme obohatit barvami (pro každé podtéma jinou barvu) nebo obrázky a symboly, obrázek také může nahradit slovní výraz. Pro snazší orientaci mohou být položky vyšší úrovně větší a zřetelnější. Mapa by se asi neměla větvit až příliš, aby neztratila na přehlednosti.

Mapy můžete vytvořit ručně nebo využít googlovské webové aplikace Coggle, jedná se o freeware, přístupná je na adrese https://coggle.it/ . Aplikaci je možné také najít v Google Disku (tlačítko Přidat > Více > Coggle). Pokud prozkoumáte kontextovou nabídku jednotlivých prvků (pravé tlačítko), můžete měnit tvar a vzhled podtémat nebo velikost písma (tažením za roh textového pole). Potažením prvku je možné upravit nebo posunout větev.

Některé hotové přehledy jsou ke stažení na mém webu Cvičení - testy:  https://cviceni.testy.sweb.cz/prehledy.htm

Zdroj: Wikipedie; Krejčová, Bodnárová, Balharová, Šemberová: Specifické poruchy učení; Krčmářová, Hrazděrová: Myšlenkové mapy