Grafomotorika

Součástí komplexní přípravy na vstup do první třídy je mimo jiné rozvoj kresby a grafomotoriky. Co to grafomotorika je? Podle definice je to "ta část jemné motoriky a psychických funkcí, kterou potřebujeme při kreslení a psaní... Z psychických funkcí jsou to především rozumové předpoklady, zrakové vnímání a senzomotorická koordinace, prostorové vnímání, volní úsilí, pozornost." 

Kresba přináší většinou dětem radost, objevuje se mezi dětskými aktivitami od druhého roku života. Kresba je pro dítě nejen zábavnou hrou, ale také prostředkem sebevyjádření, pro pedagoga také prostředkem diagnostiky. Podle úrovně kresby se posuzuje školní zralost, kresba postavy by měla obsahovat určité prvky, které svědčí o zdárném psychomotorickém vývoji. Důležitý je nejen obsah kresby, ale také její provedení, jistota tahu a vzhled.

Kresba se vyvíjí přes čáranice u 2 - 3 letých dětí po dvoudimenzionální kresbu s realistickými proporcemi u školního dítěte. Zjednodušeně jsou to tato stádia:

• čáranice (pohyb veden z ramene, lokte i zápěstí, věk 2 - 3 roky),
• kruh a čára (dítě si osvojuje kresbu základních tvarů a z těch skládá obrazy, většinou je přisouzení významu kresby až druhotné, věk 3 roky),
• hlavonožec (postava složená z kruhu a čar, které představují končetiny, věk 3 - 4 roky),
• postava s hlavou, trupem a končetinami (5 let),
• dvoudimenzionální zobrazení postavy (končetiny nejsou jen čára, ale mají obrys, postava oplývá detaily, má správné proporce, věk od 6 let).

Rozvoj kresby ovlivňují tyto okolnosti:

• motorika - celková pohybová vyspělost,
• lateralita (děti s nevyhraněnou dominantní pravou nebo levou rukou nemívají zájem o kresbu, viz níže),
• zrakové vnímání (schopnost analyzovat detaily, vidět odlišnosti, všímat si tvarů apod.),
• paměť, pozornost a představivost.

Ne všechny děti kreslí rády, někdy se kreslení přímo vyhýbají a nechtějí ani vybarvit omalovánky. Pokud se tento postoj projevuje ještě ve 4 letech, může signalizovat nějaký problém, může také jít o individuální orientaci. Odlišnosti v kresbě nebo nezájem se mohou projevit z těchto důvodů:

• smyslové postižení (dítě nemá dostatek podnětů a představ ke ztvárnění),
• pohybové postižení (dítě je neobratné a kresba se mu nedaří),
• ADHD,
• zkřížená lateralita (v případě, že je dominantní ruka a oko na opačné straně těla, signalizuje to špatnou spolupráci hemisfér, která vyústí v nezájem o kresbu a grafomotorické potíže),
• další zdravotní diagnózy (psychické poruchy, mentální retardace nebo autismus),
• nerovnoměrný psychomotorický rozvoj,
• nebo také individuálně odlišné zájmy.

Psaní je velice komplexní činnost, která předpokládá spolupráci smyslů a motoriky. Dítě musí dobře slyšet řeč, analyzovat ji, spojit si slyšenou hlásku s písmenem, písmena syntetizovat zpět do slova, vybavit si tvar písmene, napsat písmena a slova, případně po sobě vše zkontrolovat.  

"Psaní (ale i kreslení) je pohybová dovednost, psychická schopnost i návyk." Není dobré spoléhat se na to, že se vše vyřeší samo, lepší je vždy prevence potíží než náprava. Jak můžeme rozvoj grafomotoriky podpořit:

• rozvojem celkové motoriky (pohybový rozvoj probíhá od velkých pohybů k malým, od hrubé motoriky k jemné motorice, vývojové etapy nelze přeskakovat, pro správný psychomotorický vývoj je jako základ pohyb - lezení, chůze, běh, poskoky apod. V poslední době se zařazují tzv. křížové cviky, které slouží k navození správné spolupráce mozkových hemisfér a nahrazují nedostatečný pohybový vývoj v raném dětství),
• rozvojem jemné motoriky - cvičení zápěstí, dlaní, prstů, manipulace s předměty,
• rozvojem psychických funkcí - kresba i psaní je sdělovacím prostředkem, zrcadlí naše vnímání (zrak a sluch), představy, prostorovou orientaci, paměť, schopnost analýzy a syntézy, koordinaci ruky a oka, tj. uplatnění zpětné zrakové kontroly při pohybu ruky,
• rozvojem řeči - nezanedbat logopedické vady.

Zdrojem potíží může být také nevyzrálá nebo narušená lateralizace funkcí. Pojem lateralita se používá pro označení dominance párového orgánu, především ruky. Vývojově vyšší organizace činnosti není symetričnost, ale lateralizace, tj. vedoucí úloha jedné ruky, oka a nohy nad druhým párovým orgánem. Přednostní užívání je projevem dominance jedné hemisféry v mozku. Objevuje se v různých stupních od silné vyhraněnosti až po nevyhraněnost (ambidextrie). Pro rozvoj psaní, ale i dalších školních dovedností, může být problémem zkřížená lateralita (jiné oko, jiná ruka) nebo nevyhraněná lateralita.

Pokud zjistíme, že se kresebný projev nevyvíjí podle našich představ, je dobré rozvoj podpořit cíleně. Od čtvrtého roku věku podněcujeme rozvíjení jemné motoriky různými činnostmi, od 5 let pak zařazujeme speciální grafomotorická cvičení. Musíme dát pozor na zažitý neúspěch a zesměšnění, snažíme se dítě motivovat a pracovat v příjemné atmosféře. Rozvoj by měl probíhat od hrubé motoriky, velkých tvarů a formátů k jemné motorice a drobnějším tvarům.

Pro rozvoj jemné motoriky v předškolním věku jsou vhodné tyto aktivity:

• stavebnice,
• navlékání korálků,
• práce s drobným materiálem,
• montování,
• modelování,
• listování v knize,
• mačkání papíru,
• stříhání,
• vytrhávání,
• lepení,
• skládání tvarů,
• karty, mikádo,
• hmatová cvičení atd.

Při kreslení nebo grafomotorickém nácviku bychom měli dodržovat základní pravidla:

• volit měkčí psací náčiní (fix, měkká tužka), nejlépe s trojbokým úchopem,
• z počátku velký formát papíru,
• dbát na správné sezení (viz obrázek na webu Grafomotorika ), kdy jsou nohy pevně opřeny o zem, předloktí leží na stole, tělo je vzpřímené bez opírání o stůl nebo židli,

• správný úchop psacího náčiní: "... tužka leží na posledním článku prostředníku, seshora ji přidržuje bříško palce a ukazováku. Ruka a prsty jsou uvolněny, nesvírají tužku křečovitě, ukazovák není prohnutý. Prsty jsou vzdáleny od hrotu tužky 3 - 4 cm. Tužka přesahuje kožní řasu mezi palcem a ukazovákem. Malíček a prsteníček jsou volně pokrčeny v dlani,"
• uvolnění ruky - zpočátku vždy před zahájením psaní provádíme tzv. uvolňovací cviky, tj. krouživé pohyby paží a rukou k uvolnění svalů, tím se předejde únavě ruky a špatným návykům při psaní,
• rytmický pohyb při průpravných cvicích - nejde nám o přesnost provedení, ale o plynulost a uvolněnost. Cviky doprovázíme rytmickými říkankami.

Mezi dětmi jsou na počátku školní docházky velké rozdíly v rozvoji jemné motoriky, některé odchylky nás mohou včas upozornit na možné potíže při psaní:

• neobratnost při pohybových aktivitách a sebeobsluze,
• neoblíbenost stavebnic a ručních prací,
• nízká úroveň kresby,
• křečovité držení tužky,
• nezájem o kresbu, nedbalé vybarvování omalovánek,
• neplynulá linie kresby,
• přesouvání tužky z jedné ruky do druhé.

Ve škole se může objevit:

• neobratnost při psaní písmen,
• obtížné vybavení tvaru písmene,
• bolest ruky při psaní,
• neúhledné psaní,
• zrcadlové psaní.

Z mých zkušeností elementaristky jsou důležité u zdravých dětí dvě věci. Ještě před nástupem do první třídy vyřešit správné držení psacího náčiní, nepřipustit vznik špatného návyku, sledovat situaci už v době, kdy dítě začíná pravidelně kreslit. Dále doporučuji soustředit se na rozvoj jemné motoriky pomocí běžných činností, viz výše.

Existuje řada grafomotorických programů, grafomotorická cvičení jsou zařazena i v některých stimulačních programech. Při grafomotorické přípravě čerpám inspiraci z více zdrojů a respektuji výše zmíněná pravidla. Příprava předškoláků probíhá stejně pro praváka i leváka, nácvik grafomotorických prvků je pak v závěrečné fázi třeba orientovat pro pohyb zleva doprava, tak jak probíhá psaní. Pro leváky je možné modifikovat postup a vybrat jednu z metod nácviku levorukého psaní nebo počkat, jaký přístup bude mít v této oblasti konkrétní škola (viz příští článek blogu).

Zdroj: J. Bednářová, Rozvoj grafomotoriky; B. Kozelská, Hraním ke psaní,  https://www.grafomotorika.eu