Dyslexie v dospělosti

Obraz dyslexie je poněkud jiný u mladšího školáka a u adolescenta nebo dospělého. Nejvíce pozornosti se věnuje potížím školních začátečníků, na řešení dlouhodobých dopadů a souvisejících potíží se do nedávné minulosti zapomínalo.

Potíže s technikou čtení (tempo, slabikování, chybovost) řešíme zejména na prvním stupni základní školy. Běžný žák se na standardní úroveň čtení dostane zhruba na přelomu druhého a třetího ročníku. Dyslektik se na stejnou úroveň dostane v průměru o 2 roky později, od druhého stupně základní školy často nemívá s technickou stránkou čtení zásadní problémy. Čte přiměřeně rychle, bez přehnaného množství chyb, náhodný posluchač nepozná nic mimořádného, ale problémy tu jsou i nadále a přetrvávají až do dospělosti. Hlasité čtení nebo nutnost zpracovat větší množství textu může být i nadále pro takového člověka obtížné a vyvolává stres.

Jsou jedinci, u kterých je porucha diagnostikována až na střední škole, kdy již nestačí k překonání problémů používané kompenzační mechanismy a zvětšená časová dotace, většinou to zúčastněné překvapí. Týká se to především všeobecně nadaných žáků nebo žáků s méně závažnými problémy, kteří dokáží mobilizovat své kompenzační schopnosti a úsilí natolik, že si okolí ničeho nevšimne.

Dospělý dyslektik je ve svém životě konfrontován s řadou situací, kde se projeví deficit, nejedná se jen o čtení textů. Problémy adolescentů a dospělých se dají rozdělit do několika oblastí, ne každý dyslektik trpí všemi obtížemi.

1. Čtení s porozuměním a práce s texty

Protože dyslektik věnuje velké úsilí technice čtení, nezbývá kapacita pro vnímání obsahu čteného a unikají některé informace. Projevuje se také zhoršená orientace v textu, negativně působí časový tlak při práci.

2. Pravolevá orientace a orientace v prostoru

Potíže se projeví při orientaci na mapě, v textu, při řízení auta, při hledání místnosti v budově, při zvládání chaotického zápisu vyučujícího na tabuli nebo při učení z nepřehledné učebnice. Nejistota při určování směru vpravo a vlevo přetrvává dlouhodobě.

3. Komunikace a řeč

Výslovnost - dyslektik může mít  obtíže s překonáním artikulačně náročného slova, trpí artikulační neobratností, která se projeví v plynulé řeči, vyskytnou se zkomoleniny méně známých nebo cizích slov.

Porozumění slovním instrukcím také může být nedostatečné, potíže se objevují při konverzaci, přednášce nebo při poradě na pracovišti.

Vyskytuje se pomalejší vybavování pojmů - občas člověk nedokáže najít potřebné slovo, vázne tzv. fluence, rychlé pojmenování, rychlé vyhledání pojmu.

Výše jmenované potíže ústí ve strach z vystupování na veřejnosti, člověk si nevěří, bojí se reakce okolí.

4. Fonematický sluch

Objevuje se nepřesné rozlišování podobných slov, obtíže pozorujeme také při práci v šumu, kdy dochází k chybám při sluchovém vnímání řeči.

5. Pozornost a paměť

Vzhledem k dyslektickým potížím je odčerpávána velká část pozornosti na vnímání mluvené nebo psané řeči, dochází k výpadkům soustředění, kdy člověk ztrácí souvislost a špatně vnímá sdělované údaje. Soustavná práce je pro dyslektika náročná, jeho úsilí věnované čtení a psaní je větší než u ostatních, potřebuje při práci častější přestávky a více času.

Je obtížné provádět současně více činností (poslouchat a zapisovat poznámky).

Při opisování číslic nebo textů dochází z důvodu špatné krátkodobé paměti k chybám a nepřesnostem. Bývá obtížné udržet myšlenkovou linii jak při diskuzi, tak při samostatné práci.

Často se projeví také potíže při mechanickém, zejména slovním zapamatování. Lépe se pamatují věci v logických souvislostech nebo údaje podpořené grafickým znázorněním.

6. Automatizace

Automatizace je nutná pro rychlé vykonávání rutinních činností, u dyslektiků bývá tato funkce narušena, zautomatizování činností je zdlouhavé a obtížné, naopak vyhasínání spojů je rychlejší a snadnější. Dochází k paradoxu, kdy student zvládne složité logické operace a nezvládne zdánlivě snadné úkony (chyby v násobilce).

7. Organizace, časový harmonogram

Častým jevem je zapomínání věcí, pomůcek do školy, pozdní příchody na schůzky a do práce, zapomínání schůzek a termínů. Dyslektik nedokáže správně naplánovat časový harmonogram, neodhadne čas potřebný k různým činnostem a úkonům, nedokáže je vhodně skloubit.

8. Sekvenční analýza

Jedná se o schopnost provádět činnost v předem daných krocích, postupně. To se může objevit třeba při opisování textu nebo vyplňování formuláře. Tato schopnost je také nezbytná pro dodržení pracovního postupu, ať již v zaměstnání nebo v soukromém životě (vaření, zacházení se spotřebiči apod.).

9. Pohyb

Dyslexie bývá spojena také s jistou dávkou nemotornosti, obtíže dělá jemná motorika (dysgrafie) i sportovní disciplíny. Člověk hůře zvládá pohybové stereotypy.

Potíže dospělého dyslektika nejsou vidět na první pohled, ostatní lidé nechápou příčinu potíží. U nás je stále ještě malá tolerance ze strany veřejnosti a malá osvěta, i když se situace stále zlepšuje. Existují například poradenská centra na vysokých školách a nápravné programy pro studenty (program Já na to mám) a dospělé s dyslexií. Mezi dyslektiky je stejné procento nadaných lidí jako ve zbytku populace, uvědomme si, že mnoho významných lidí v historii trpělo dyslexií, podpora je na místě. Dyslektici se dívají na svět z jiné perspektivy, přicházejí s netradičním řešením problémů, mají větší invenci, často se uplatní v uměleckých oborech.

Literatura

Zelinková: Mám dyslexii; Michalová: SPU na druhém stupni a školách středních; Matějková: Já na to mám